Práce Radka Brousila vycházejí z média klasické fotografie, ale zároveň jsou polemikou nad technologií zpracování fotografického obrazu. Hlava černošského chlapce (Cabeça do Negro, 1873) od portugalského sochaře António Soares dos Reis je živým portrétem v sádře se svou reprodukcí v bronzu, která kdysi nahrazovala fotografické médium. Fotografovaný portrét podtrhuje individualitu zobrazovaného. Brousil sleduje materiálovost plastiky v různých světelných aranžmá a variantách.